3 lži o teambuildingu, na které byste neměli skočit

Teambuildingy stojí peníze. Víte tedy jistě, že jsou nezbytné a že přinášejí očekávané výsledky? V některých firmách si myslí, že ne. A výzkum jim dává za pravdu. Dokonce se ukazuje, že teambuilding může místo stmelení týmu způsobit pravý opak.

První lež: Nemůžeme to nechat na lidech

Jestli své lidi nutíte povinně jezdit na teambuildingy připravené shora, kde musí nedobrovolně běhat po lese, slaňovat, hrát paintball, hry, které nesnášejí, a odkud si domů přivezou v lepším případě kocovinu, vězte, že trendy se ubírají úplně jinam. Firmy, které jdou s dobou, totiž chápou, že lidé jsou to nejcennější, co mají. A už to není jenom líbivá fráze. Promítá se to do způsobu, jak ke svým zaměstnancům přistupují, v čem a jak jim vycházejí vstříc, jaké pro ně připravují pracovní prostředí. I do toho, jak se staví k teambuildingům. Jestliže svým lidem věří a předávají jim zodpovědnost v práci, směle na nich nechávají také to, jaký teambuilding si sami vyberou a jak si ho, v rámci firemního rozpočtu, zorganizují.

Ve firmě, kde se teambuilding konal, nakonec neposílil spolupráci a týmového ducha, ale rozpaky a cynismus.

Jak se ukázalo na nedávném In-Comms Foru, konferenci o interní komunikaci, kterou pořádal Tuesday Business Network, právě tak to probíhá třeba v digitální agentuře Sherpas. Martin Brablec, ředitel Obsahové agentury, tu zase popsal praxi, kdy každý měsíc jeden člověk z týmu zorganizuje akci, na kterou pozve ostatní a do níž promítne to, co ho mimo práci zajímá. Tmelí to tým a lidé, kteří spolu dennodenně pracují, se poznají i v jiném světle.

Druhá lež: Když neutratíme majlant, je to k ničemu

Teambuilding totiž nemusí být nutně předražená akce na druhé polokouli. To je možná lepší investovat peníze do skutečné péče o zaměstnankyně a zaměstnance. Carlos Valdes-Dapena je CEO v Corporate Collaboration Resources a autor knihy o tom, jak se zaměřit na vysoký výkon a spolupracovat v týmech. Ve svém článku pro časopis Harvard Business Revue tvrdí, že opulentní a pořádně drahé teambuildingy jsou podle jeho letité praxe a výzkumů prostě jen ztrátou peněz a času.

I poté, co vezmete celý tým letecky do Londýna, kde se ve skvělém hotelu naučí tradiční bojový tanec haka od Maorů z Nového Zélandu, se vám tým úplně klidně rozpadne. Ani národní ragbyový tým Nového Zélandu, který tanec zpopularizoval, na něm jistě celou svou spolupráci nestaví. A ve firmě, kde se haka teambuilding konal, nakonec podle Carlose neposílil spolupráci a týmového ducha, ale naopak zvětšil rozpaky a cynismus. Což rozhodně nevedlo k týmovému úspěchu.


Zopakujte si raději také to, jaké jsou další kroky, které úplně pohřbí motivaci zaměstnanců.


Třetí lež: Je-li tým v rozkladu, teambuilding ho sešije

Teambuilding není kouzelný prášek, který zařídí, aby rozložený tým, který nefunguje nebo je nespokojený s podmínkami ve firmě a ve kterém se odráží další problémy, najednou idylicky spolupracoval. Teambuilding může v něčem pomoci, ale není to řešení všeho. Funguje jenom v kontextu toho, co se i mimo něj ve firmě děje. Teambuilding může lidi stmelit, mohou na něm mezi nimi proudit pozitivní emoce, které jsou pro fungující spolupráci nezbytné. To však automaticky neznamená, že se to přenese do práce a potrvá to navždy i v běžném každodenním stresu.

Nehledě na to, že výzkum, který vedl právě Carlos Valdes-Dapena, ukázal další podstatnou věc. Totiž to, že kvalitní spolupráce nezačíná dobrými vztahy v týmu a vzájemnou důvěrou (oboje je podle něj spíš výsledkem takové spolupráce), ale motivací jednotlivců, kteří jsou zaměření na úspěch. A kteří také přesně vědí, jak poté týmová spolupráce zlepší jejich celkové výsledky.

Foto: Shutterstock.com

Zpět na články