Budeme za pár let chodit do práce s čipem pod kůží?

Čipy využíváme u zvířat a zboží už od 80. let a britský vědec Kevin Warwick, známý pod přezdívkou Kapitán Kyborg, si mikročip nechal implantovat už v roce 1998. Od té doby se každých pár měsíců objeví zpráva poukazující na výhody čipů nebo naopak na jejich rizika. Jak se ale uplatňují u zaměstnanců?

Čipové implantáty už jsou s námi více než dvacet let, ovšem jejich používání u lidí je zatím spíše záležitostí komunity technologických nadšenců. Asi nejlépe stávající situaci vystihla Kayla Heffernanová, výzkumnice informačních systémů univerzity v Melbourne: „Pro technologii neexistuje dostatek aplikací, aby se začala masově používat, a aplikace nikdo nevyvíjí, protože po nich není poptávka.“ Tato situace se nicméně může rychle změnit.

Díky čipům se firmy, které pracují s citlivými údaji, nemusí starat o přístupové karty, zapomenutí hesla nebo ztráty dat z nedbalosti.

Švédská firma Biohax, nejaktivnější vývojář čipových systémů a jejich aplikací, nedávno oznámila, že vede intenzivní diskuze s výrobními firmami jako Volvo, Audi a Daimler i s firmami působícími v oblasti informací a finančnictví. Zakladatel Biohaxu Jowan Österlund uvedl, že pro jejich potenciální klienty jsou zajímavé hlavně bezpečnostní aplikace. Firma, která nakládá s citlivými daty a utajovanými dokumenty, může například čipovaným zaměstnancům jednoduše přidělovat přístup k jednotlivým úrovním utajení. Nemusí se starat o ztracené přístupové karty, zapomenutá hesla nebo ztráty dat z nedbalosti.

Firmy podle Österlunda neuvažují o zavedení čipování jako povinnosti. Počítá však s tím, že když se pro něj rozhodne dostatečné množství lidí, firma i zaměstnanci si rychle uvědomí jeho výhody a z dnešní rarity se stane standard. V optimismu není evidentně sám. Do akcií Biohaxu letos investovala skupina Icon Capital Reverse, která se zabývá obchodováním se zlatem a kryptoměnami, a spolupráci s firmou navázala i blockchainová platforma Hedera Hashgraph a švédský leader na poli technologické bezpečnosti Verisec.

Na severu si čipy chválí

Severské země jsou v přístupu k čipování jedny z nejbenevolentnějších. Jen ve Švédsku nosí podkožní implantát na 4000 lidí. Pro svou práci čipy používá 85 z 500 zaměstnanců cestovky Tui a 800 klientů má Biohax ve státem vlastněném železničním přepravci Statens Järnvägar. Ve startup hubu Epicenter je technologie tak populární, že zde pořádají pro nové zájemce „čipovací párty“.

„Největší výhoda implantovaného čipu je pohodlí používání,“ uvedl zakladatel a ředitel Epicenter Patrick Mesterton v tiskové zprávě, kterou prezentovala i Severská obchodní komora v ČR. „V podstatě nahradí řadu zařízení a komunikátorů, které s sebou dnes tak jako tak nosíte – klíče, identifikátory, kreditní karty a podobně.“ Klienti Biohaxu mohou například s čipem cestovat vlakem bez jízdenky, docházet do partnerských fitnesscenter, platit v automatech, otvírat dveře, přihlašovat se do počítačových sítí a ovládat některé domácí spotřebiče.

V budoucnu by čipy mohly schraňovat medicínské záznamy a zasílat lékaři údaje o pacientově zdravotním stavu.

Zjednodušení nákupů i přístupu na síť

Ze stejných důvodů si čipy začínají nacházet zájemce i na druhé straně oceánu. V roce 2017 se do zpráv dostala americká firma Three Square Market, která vyvíjí software pro prodejní automaty. Poté, co rozšířila svůj záběr na software čipů, nechalo si 92 ze 196 zaměstnanců zařízení aplikovat, aby mohli testovat jeho možnosti. Zatím jejich pomocí otvírají dveře, nakupují a připojují se do firemní počítačové sítě. V budoucnu by ale mělo miniaturní zařízení napájené teplem lidského těla najít využití také v lékařské péči. Čip by měl schraňovat medicínské záznamy, zasílat lékaři údaje o pacientově zdravotním stavu, udávat GPS lokaci pacientů s Alzheimerovou chorobou.

Pro a proti

Pokud se záměr Three Square Market a dalších vývojářů čipů a jejich aplikací splní, měly by čipy nosit v blízké budoucnosti pod kůží tisíce lidí. Firma MarketsandMarkets Research odhaduje, že do roku 2020 bude mít trh s mikročipy a jejich aplikacemi hodnotu přes 15 miliard eur. Jiní analytici jsou ale opatrnější. Poukazují na případ firmy Verichip, která v USA přišla s první vlnou čipů už v roce 2004. Přestože obdržela na zařízení souhlas federální komise FDA, o tři roky později vyhlásila bankrot.


Zajímáte se o využití technologií v náboru a o jejich budoucnost? Přečtete si článek 4 tipy, jak využít umělou inteligenci v HR.


Lidé se nejvíce bojí aplikace čipu pod kůži

Zatímco firmy o čipování zaměstnanců uvažují, iniciativu v přijímání podkožních implantátů převzali individuální zákazníci. Startup Dangerous Things se sídlem v Seattlu tvrdí, že jejich webový obchod prodal už desetitisíce aplikátorů čipů. Jejich uživatelé prý vytváří živou subkulturu srovnatelnou například s příznivci tetování, piercingů a dalších tělesných modifikací. „Za několik let budou lidé procházet skenery na letištích, půjčovat si automobily, otvírat dveře, startovat auta, nakupovat a ovládat svou domácnost mávnutím ruky,“ prohlásil zakladatel Dangerous Things Amal Graafstra.

Gene Munster, investor a analytik kapitálové skupiny Loup Ventures specializovaný na nové technologie pak dodává, že jakmile se z čipů stane obecně přijímaná věc, nebude dlouho trvat a implantáty se stanou běžné i v zaměstnání. „Nepředpokládám, že za deset let bude Facebook, Apple nebo Google mít všechny zaměstnance očipované,“ říká. „Trend začnou malé, progresivní firmy a velké korporace se budou přidávat. Být očipovaný s sebou ještě nějakou dobu ponese negativní konotaci, ale v roce 2067 už to budeme považovat za naprostou samozřejmost.“

Je ale docela dobře možné, že si v zaměstnání budeme odpíchávat příchod čipem i dříve. Ve firmách, kde se čipy používají, se k nim totiž staví většinou pozitivně i zaměstnanci, kteří si je zatím aplikovat nenechali. Velká část jejich námitek se netýká ztráty soukromí či obavy ze zneužití údajů na čipu, ale v jejich velikosti. „Byla jsem u toho, když čipovali kolegu,“ svěřila se Katy Melstromová z firmy Three Square Market. „Když jsem viděla velikost té aplikační jehly, řekla jsem si, že si počkám, až přijdou na trh s něčím menším.“

Ochrana soukromí a lidských práv

Otázka ochrany soukromí se v souvislosti s čipováním zaměstnanců dostala do popředí v okamžiku, kdy firma Verichip navrhla čipovat lidi, kteří chtějí přicházet do USA ze zahraničí za sezónní prací. Několik států USA už přijalo zákony zakazující firmám po svých zaměstnancích aplikaci mikročipu vyžadovat. Ačkoliv povinnost sice zatím nikdo nezavedl, panují obavy, že v blízké budoucnosti by firmy mohly čipované zaměstnance začít zvýhodňovat, umožňovat jim rychlejší firemní postup a vytvářet tak na nečipované kolegy nátlak.

foto: Shutterstock.com

Zpět na články