Experiment: čtyřdenní pracovní týden zvýšil výkon firmy

Pracovat čtyři dny v týdnu a dostávat peníze za pět? Sen snad každého zaměstnance. Ale je to výhodné i pro firmu? Experiment z Nového Zélandu ukázal, že ano.

Říkáte si, méně času znamená méně odvedené práce? Na první pohled se to zdá logické, ale je tomu právě naopak. Vyzkoušela si to novozélandská společnost Perpetual Guardian, která podniká v oblasti svěřeneckých fondů a územního plánování, když nechala svých 240 zaměstnanců dva měsíce chodit do práce jen čtyři dny v týdnu. Platila jim však za pět.

Ukázalo se, že nešlo o krok vedle. Výsledky testovacího provozu, který po celou dobu monitorovali akademici, mluví jasně: 78 % zaměstnanců dokázalo vyvážit svůj pracovní a osobní život. Tedy o 24 % víc než před začátkem experimentu. Měření u zaměstnanců, kromě lepší pracovní morálky a výkonnosti, prokázalo i nižší hladinu stresu.

Víc času pro rodinu

„Zaměstnanci byli kreativnější a zapálenější do práce, chodili na čas, nepotřebovali delší pauzy a neopouštěli práci dřív,“ říká Jarrod Haar, profesor z Auckland University of Technology.

Kirsten Taylor, jedna z manažerek firmy, je z experimentu nadšená: „Když nám to oznámili, myslela jsem, že je to vtip. Moje první reakce byla dost emotivní. Jsem matka samoživitelka a můj syn je ještě malý, nejsou mu ani dva roky a denně ho nechávám od půl osmé do půl páté v jeslích. Program mi umožní trávit s ním o den víc a nic to nezmění na našem rozpočtu… je to neuvěřitelné.“


Jakou pracovní dobu upřednostňují rodiče malých dětí a jaká vyhovuje bezdětným? Přečtěte si jeden z našich duelů.


Firma zaměstnancům umožnila, aby se na plánování experimentu sami podíleli. Helen Delaney z University of Auckland Business School komentuje projekt:

„Zaměstnanci navrhli řadu inovací a iniciativ, které jim měly umožnit produktivnější a účinnější práci – od automatizace manuálních procesů po omezení nebo úplné zrušení doby, kterou na internetu stráví nad nepracovními věcmi.“


Jak vybudovat kolektiv, který bude pracovat efektivněji a jehož členové budou ochotni se zapojit do činností nad rámec oficiální pracovní náplně?


„Nemá to pro nás žádné nevýhody,“ vyjádřil se ke změně zakladatel firmy Andrew Barnes, který s myšlenkou na zavedení nového systému přišel poté, co si přečetl studii o tom, že lidé nedokáží produktivně pracovat déle než tři hodiny. Dodal, že podmínkou je správný přístup zaměstnanců. Je potřeba, aby pracovali naplno – jen tak je možné tento model dlouhodobě udržet.

Lepší prostor pro práci

Zaměstnanci strávili méně času na firemních schůzkách i na sociálních sítích. Snažili se pracovat tak, aby je ostatní kolegové zbytečně nevyrušovali. (Studie prokázaly, že trvá i více než 20 minut, než se začnete po vyrušení opět soustředit.) Jelikož bylo v kancelářích méně lidí, snížil se i hluk a lidem se pracovalo lépe. Firma tak ušetřila i za energie.

Čtyřdenní pracovní týden není pro všechny povinný, zaměstnanci si v rámci týmů mohou dohodnout jiné uspořádání, třeba že některý den začnou později či skončí dříve.

Experiment zaujal i novozélandského ministra práce Iaina Lees-Gallowaye. Podle něj by se tím mohly inspirovat i další tamní firmy. Podobný experiment proběhl ve Švédsku, kde zaměstnanci pracovali jen šest hodin denně. I oni vykázali stejné (ne-li větší) množství odvedené práce jako za klasických podmínek.

Allard Dembe, profesor veřejného zdraví Ohijské státní univerzity, dodává, že by zavedení čtyřdenního pracovního týdne mohlo být složité na místech, kde již zaměstnanci trpí častou přepracovaností: „Pokud pracujete ve firmě, kde děláte za dva, je téměř nemožné stihnout práci ve čtyřech dnech namísto pěti.“


Lidské tělo i psychika jsou velmi adaptabilní, ale nedokáží překonat všechny limity. Jak můžete své zaměstnance podpořit, aby nevyhořeli?


A co u nás?

O čtyřdenním pracovním týdnu se uvažuje i u nás. Ve svém dokumentu Vize 2030 připustila strana TOP 09, že by byl čtyřdenní pracovní týden reálný, avšak pouze po zlepšení produktivity práce. Kdyby se hlasovalo o jeho zavedení nyní, byla by TOP 09 zásadně proti.

Josef Středula, šéf českých odborů, se ke změně vyjádřil pozitivně, ale je proti tomu, aby se zavedla jiná pracovní doba jen v některých odvětvích. „ČMKOS se přiklání k trendu zkracování pracovní doby. Tento proces však musí nastat celoplošně, ne pouze v jedné zemi a v jednom průmyslovém odvětví. Protože tam, kde se kratší pracovní týden zavede, se octne země či odvětví v konkurenční nevýhodě,“ řekl Středula pro Blesk a dodal, že Česká republika patří mezi země EU s jednou z nejdelších týdenních pracovních dob.

Jiného názoru je ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Podle něj by šlo pracovní dobu zkrátit na čtyři dny jen v některých profesích. „U větších firem, kde jsou složité dodavatelsko-odběratelské vztahy, by byl přechod na čtyřdenní pracovní týden značně komplikovaný. Česká ekonomika trpí akutním nedostatkem zaměstnanců. V případě zkracování pracovní doby by se nedostatek pracovních sil prohloubil, což by poškozovalo naše hospodářství. Zkracování pracovní doby by tak v konečném důsledku vedlo k pomalejšímu růstu mezd,“ dodal Křeček. Mnoho lidí totiž preferuje delší pracovní dobu s vyšším výdělkem. Případné zkrácení pracovní doby by tak v mnoha případech bylo jen hrou s čísly, při které by lidé nahrazovali snížení řádné pracovní doby přesčasovou prací.

Foto: Shutterstock.com

Zpět na články