Falešné domácí si koleduje o pokutu

Začátkem letošních prázdnin vešla v platnost vyhláška, díky níž mohou být pojmy „domácí“ nebo „čerstvé“ v jídelním lístku záminkou k inspekci. Když se pak potvrdí, že jsou pojmy zavádějící, hrozí až milionové pokuty. Nařízení mělo z podniků vyhnat podvodné praktiky, mnohdy však komplikuje životy i poctivých provozovatelů restaurací.

Místo domácích limonád v některých restauracích v minulosti na zákazníky čekal spíše naředěný sirup. A nešlo zdaleka jen o populární nápoje, klamavá reklama zahrnovala celé spektrum restaurační nabídky. I proto vznikla vyhláška č. 417/2016 Sb., díky níž už si falešnou „domácí“ paštiku nebo „čerstvý“ džus z koncentrátu vychutná jen málokdo. A pokud se na podvod přijde, restauraci čeká pokuta až 50 milionů korun.

Pokuty pro nepoctivé

Nejde vlastně o žádnou velkou novinku, názvy potravin nesměly podle zákona spotřebitele uvádět v omyl již dříve. Aktuální nařízení z 1. července 2017 pouze rozšiřuje stávající legislativu, která se týkala balených potravin. Nyní se může Státní zemědělská a potravinářská inspekce po špatném značení porozhlédnout i v restauracích.

Pokud provozovatel podniku na zmíněných adjektivech trvá, musí inspekci prokázat, v čem jsou takto označené potraviny původní nebo lokální. Když se pak zjistí, že v označení pochybil, čeká ho pokuta ve stovkách tisíc korun.

Původně měla vyhláška především potrestat ty, kteří klamně uvádějí původ prodávaných pokrmů. Bohužel se ale dotkne i restauratérů, kteří dělají svou práci poctivě. Ze strachu o mimovolné pochybení raději jídelní lístky vyměnily i podniky, které by inspekcí pravděpodobně prošly.

Hra se slovy to jistí

Někteří na to ale jdou od lesa. Nepohodlná slova nahradili výrazy, které čerstvost a původnost šikovně evokují, ale nezmiňují explicitně. „U nás označení buď neuvádíme, protože se předpokládá, že je vše čerstvě připravené. Nebo ho chceme uvést, a to pak píšeme ‚naše‘,“ řekl pro Sodexo šéfkuchař Radek David z pražské restaurace La Veranda. Jiří Dvořák z Tvrze Orlice v Letohradě zase vymyslel jiný přístup: „Původně naše domácí klobásy, tedy vyrobené u nás v Tvrzi, uvádíme nyní jako klobása z Tvrze.“

Někteří si s legislativou ale hlavu nelámou a jsou připravení postavit se případné inspekci čelem. Patří mezi ně i Zuzana Klimešová, ředitelka hotelu Havel v Rychnově nad Kněžnou. „V případě, že vyrobíme produkt, který vnímáme jako čistě naši práci bez podpory výroby dodavatelů, označíme jej jako domácí,“ řekla pro Sodexo. S novým nařízením ale spokojená není. „Neustálé zákazy nám pouze ztěžují naši práci,“ dodala k vyhlášce Klimešová.

Na co si dát pozor

Jako čerstvý může být označený takový produkt, který je připraven v den nabídky, neprošel chlazením nebo mrazákem.

Domácí produkt musí být ze základních ingrediencí připraven přímo v provozovně. Při jeho přípravě nesmí být použitý žádný zakoupený polotovar, který je vyráběn průmyslově.

Označení „domácí“ musí být zároveň doplněno popisem, který zdůvodňuje, proč je potravina domácí. V praxi to znamená například „domácí chleba pečený v naší peci“.

Pozor i na zdánlivé drobnosti. Pokud k poctivému štrúdlu přidáte šlehačku ze spreje, produkt nemůže být označen za domácí.

Foto: Shutterstock.com

Zpět na články